“Novela zákona o audiovizi je jedním z našich klíčových legislativních návrhů,“ vysvětluje Martin Baxa, ministr kultury ČR. „Po roce a půl náročné práce a podrobných diskusích s klíčovými hráči na trhu audiovize se podařila skvělá věc, která přináší zásadní změny a významně mění současnou realitu audiovize. A zajistí audiovizi finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Náš cíl je jasný: podpořit kvalitní český audiovizuální obsah a české filmové tvůrce, a pomoci našemu průmyslu prosadit se v zahraničí."

Desetiletí vývoje

Státní fond kinematografie, který je zásadním pilířem českého filmového průmyslu, prochází nejvýznamnější transformací od svého vzniku v roce 2013. Tento proces, završený vznikem Státního fondu audiovize, představuje zásadní moment v historii kulturní politiky a státní podpory českého audiovizuálního průmyslu.

Založení Státního fondu kinematografie předcházelo období strategického plánování a právní reformy. V roce 2013 byl představen nový legislativní rámec, jehož cílem bylo modernizovat přístup země k financování a podpoře audiovizuálního sektoru. Tento nový přístup byl motivován rostoucím povědomím společnosti o kulturním a ekonomickém potenciálu filmového průmyslu. Jádrem reformy bylo nahradit dosavadní model státních dotací pružnější a nezávislejší institucí.

Zřízení Státního fondu kinematografie bylo výsledkem dlouholeté snahy a příprav, v jejichž čele stáli jak tvůrci legislativy, tak zainteresované strany z filmového průmyslu. Jejich společným cílem bylo sladit domácí podpůrné struktury s evropskými normami a postupy. V uplynulém desetiletí sehrál Fond zásadní roli v rozvoji české kinematografie a díky efektivní a transparentní strategii podpory zaštítil začínající tvůrce i uznávané filmaře. Zároveň se díky programu filmových pobídek podílel na velkých mezinárodních projektech a přilákal do České republiky pozoruhodný počet mezinárodních produkčních společností.

Nová finanční struktura

Přijetí novely zákona o audiovizi a vznik Státního fondu audiovize přináší významné změny modelu financování a způsobu získávání příspěvků do Fondu. 

Parafiskální poplatky, které se odvádí z příjmů ze vstupenek do kin, z vysílání reklamy a z převzatého televizního vysílání prostřednictvím kabelových nebo satelitních televizí, budou pro všechny plátce činit 2 %. Současně bude zaveden povinný odvod ve výši 3,5% z příjmů streamovacích platforem, které působí v České republice, včetně mezinárodních gigantů jako Netflix, Disney+ a Amazon Prime. (Dříve měly povinnost přispívat pouze domácí platformy jako Voyo a Prima+, a to nižší sazbou 0,5 %.) 

V důsledku toho budou všechny platformy působící v České republice povinny přispívat na podporu české audiovize, a to kombinací povinného odvodu a přímých investic. (Samotný povinný odvod je stanoven ve výši 1 % příjmů,zbývající 2,5 % závisí na rozhodnutí každé platformy a půjde o různé kombinace odvodu a přímých investic). Cílem tohoto přístupu je zajistit vyrovnanost příspěvků distributorů obsahu bez ohledu na jejich původ a vytvořit jednotný systém pro podporu produkce domácího obsahu.

Podle nového zákona se celková částka vybraná z parafiskálních poplatků bude promítat do příspěvku ze státního rozpočtu. Pro selektivní podporu bude stát Fondu přispívat ve výši ekvivalentu vybraných odvodů a pro filmové pobídky jejich šestinásobkem. Očekává se, že tyto nové dodatečné příjmy z mezinárodních a domácích streamovacích platforem, navýší rozpočet Státního fondu audiovize. 

Rozšíření oblasti podpory

„Nový rámec podpory založený na čtyřech kategoriích odráží rostoucí prolínání různých typů audiovizuální tvorby,“ komentuje ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. „Změna také reaguje na vyvíjející se potřeby globálního audiovizuálního průmyslu. Zvýšení procentní sazby filmových pobídek zároveň zlepší konkurenceschopnost české audiovize.“

Zásadním prvkem připravované reformy je strategická změna mandátu Fondu, která rozšiřuje škálu Fondem podporovaného audiovizuálního obsahu. Zatímco Státní fond kinematografie byl primárně zaměřen na tradiční filmovou tvorbu určenou pro kinodistribuci, nově zřízený Státní fond audiovize zahrnuje i podporu seriálů a videoher. 

Za tímto účelem zavede Státní fond audiovize systém, který rozdělí podporu do čtyř kategorií:
1) Kinematografie; 2) Televizní díla; 3) Animace a videohry; a 4) Infrastruktura audiovize. Tato struktura odráží rostoucí potřeby globálního audiovizuálního průmyslu a staví Českou republiku do popředí jak v oblasti tradiční filmové tvorby, tak v nově vznikajících kreativních odvětvích.

Kategorie Kinematografie bude pokračovat v podpoře vývoje a výroby celovečerních i krátkometrážních hraných, dokumentárních a experimentálních filmů, včetně podpory minoritních koprodukcí.

Kategorie Televizních děl nabídne podporu vývoje a výroby hraných a dokumentárních seriálů a minisérií. Státní fond audiovize tak obsáhne rozhodující segment současné audiovizuální tvorby a osloví i tvůrce, kteří pracují napříč formáty.

Zavedení kategorie Animace a videoher je odvážným krokem, který reaguje na rostoucí kulturní a ekonomickou roli herního průmyslu v rámci moderních audiovizuálních médií. Začlenění animace do této kategorie vzešlo z diskusí s klíčovými hráči tohoto odvětví. 

Infrastruktura audiovize, čtvrtá kategorie nové struktury SFA, potvrzuje závazek Fondu vybudovat udržitelný a perspektivní ekosystém audiovize. Tato kategorie bude poskytovat podporu distribuci, propagaci a festivalům, ochraně filmového dědictví a publikační činnosti v oblasti audiovize, ale také technickému rozvoji a modernizaci audiovize. Prioritou jsou také investice do moderních technologií a vzdělávání.

Tyto čtyři kategorie společně odrážejí komplexní přístup k podpoře celého odvětví audiovize. Pokrytím tradičních i nově vznikajících médií se SFA profiluje jako dynamická součást globální kinematografie, televizního trhu, světa videoher a dalších oblastí.

Vyšší pobídky 

Součástí transformace jsou také úpravy programu filmových pobídek, které zatraktivní Českou republiku pro domácí i zahraniční produkce. Sazba filmové pobídky byla zvýšena z 20 % na 25 %, u animovaných a digitálně produkovaných projektů dokonce na 35%. Maximální výše pobídky je zvýšena na 450 milionů korun na projekt. 

Změny v programu poskytování filmových pobídek, které reagují na globální vývoj v audiovizuálním průmyslu a rozšiřují spektrum pobídkových projektů, budou zaváděny postupně ve dvou fázích tak, aby byla zachována kontinuita fungování programu.

První fáze (od 1. ledna 2025) zavádí cílené úpravy zaměřené na posílení stávajícího režimu pobídek. Změny zahrnují zvýšení pobídkových sazeb pro konkrétní kategorie projektů, které budou mít okamžitý pozitivní efekt pro konkurenceschopnost ČR a místních filmařů a producentů. Druhá fáze, která vstoupí v platnost 1. ledna 2026, přinese komplexní změny zahrnující zjednodušení pobídkového procesu, úpravu minimálních limitů uznatelných nákladů a stopáže projektů v různých kategoriích projektů a zavedení pobídky pro dokumentární seriály. 

Reakce oboru audiovize na tyto změny byly vesměs pozitivní. Producenti a zástupci největších VOD platforem úpravy systému ocenili jako klíčové pro udržení atraktivity České republiky, zejména v konkurenci ostatních evropských zemí s podobným systémem. Nabídkou konkurenceschopnějších sazeb chce česká vláda přilákat širší škálu produkcí a zajistit, aby země zůstala preferovanou volbou pro velké mezinárodní projekty.

Řízení a organizační změny

Součástí transformace SFA jsou také některé administrativní změny, ke kterým dochází v důsledku rozšířené působnosti a nárůstu činností Fondu. Důležitým aspektem restrukturalizace je zřízení samostatné rady odborníků pro každou ze čtyř kategorií podpory. Cílem této úpravy je zlepšit kvalitu a relevanci podpory poskytované Fondem a přizpůsobit ji potřebám různých typů audiovizuálních projektů.

V souladu s těmito změnami se SFA snaží také o větší transparentnost a efektivnost. Připravuje se nový statut a upravená struktura řízení, které mají zefektivnit rozhodovací proces. Důraz na transparentnost má za cíl posílit důvěru u zainteresovaných subjektů, včetně producentů a VOD platforem, ale i širší veřejnosti, a zajistit, aby byly navýšené finanční zdroje spravovány efektivně a v nejlepším zájmu českého audiovizuálního průmyslu. Další důležitou změnou, ke které dochází v důsledku nárůstu počtu projektů splňujících podmínky pro získání podpory, je nezbytné rozšíření počtu zaměstnanců a zvýšení provozní kapacity. 

V souladu s nárůstem rozsahu podpory a filmových pobídek své aktivity výhledově obohatí i obě mezinárodní oddělení fondu: Czech Film Center, které se zaměřuje na propagaci českých děl a tvůrců v zahraničí a na spolupráci s festivaly a odbornými akcemi, a Czech Film Commission, propagující Českou republiku a její filmovou infrastrukturu jako atraktivní destinaci pro audiovizuální produkci.

Rozšířením kategorií podpory, zvýšením sazeb pobídek a zavedením nového modelu financování se Fond otevírá širšímu spektru projektů a staví Českou republiku do pozice dynamického hráče a perspektivního partnera filmařů v složitých podmínkách moderní produkce.